Ozon jako silné oxidační činidlo může reagovat s různými biologicky významnými látkami, včetně polynenasycených mastných kyselin, aminokyselin, enzymů a koenzymů, což vede ke vzniku peroxidů. Tato reakce poškozuje buněčné membrány a má nepříznivý vliv na životaschopnost buněk.
Působení ozónu na živé organismy
Vliv ozonu na lidské zdraví
Vdechování ozonu snižuje kapacitu plic v závislosti na jeho koncentraci a hloubce dýchání. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) může expozice ozonu vést k rozvoji zánětlivých onemocnění plic, narušení jejich vývoje a poklesu jejich funkce. Zvyšuje také počet hospitalizací, spotřebu léků a je spojena se zvýšenou úmrtností.
Působení ozonu na rostliny
Ozon poškozuje rostlinná pletiva a jeho negativní účinky jsou dobře zdokumentovány u stromů jako jasan, buk, pajasan a liliovník. Typickými příznaky poškození jsou žluté chlorotické skvrny nebo drobné červené tečky, bronzové zbarvení horní vrstvy listů, přičemž žilky zůstávají zelené.
Využití
V chemických laboratořích se ozon používá jako silné oxidační činidlo, zejména v organické syntéze a při přípravě peroxidických sloučenin.
V průmyslu má ozon široké uplatnění, například při bělení textilních látek nebo při dezinfekci, zejména vody. Ozonizace vody postupně nahrazuje běžnější, ale méně zdravotně výhodné chlorování pitné vody. V potravinářském průmyslu se používá k dezinfekci provozoven a ke konzervaci povrchů potravinářských výrobků. V zemědělství se ozon využívá k povrchovému ošetření zeleniny a ovoce, zejména pro prevenci růstu plísní a kvasinek.
V 50. letech 20. století byla testována směs 10 % kapalného ozonu a 90 % kapalného kyslíku jako okysličovadlo pro raketové motory, s cílem zvýšit specifický impuls. Směs však byla příliš nebezpečná a nakonec se v praxi nepoužila.
Ozón je silné oxidační činidlo. Jeho dezinfekční vlastnosti jsou vynikající, protože má mimořádně velkou mikrobiocidní účinnost. Ozón v případě kontaktu s živou tkání v přiměřených koncentracích tuto tkáň ozdravuje, prokrvuje a také velmi důkladně dezinfikuje. Využívá se v medicíně například pro léčbu akné, atopických ekzémů a dalších kožních defektů. V posledních letech se ozónu využívá ve stomatologii v ozonoterapii.
2H2O2 → O2+2H2O
Ozon lze poměrně snadno připravit tichým elektrickým výbojem v atmosféře čistého kyslíku, čímž vzniká směs kyslíku a ozonu, kde podíl ozonu dosahuje zhruba 10 %. Čistý ozon je možné získat frakční destilací této směsi.
Praktické využití ozonu je dáno jeho silnými oxidačními účinky. V medicíně se používá ke sterilizaci nástrojů, i když účinky ozonové terapie, která je dnes poměrně populární, jsou předmětem diskusí.
Baktericidní účinky ozonu se často využívají k dezinfekci pitné vody jako alternativa k tradičním metodám, například použití plynného chloru, chlornanů, chloraminu nebo oxidu chloričitého. Ozon lze také využít jako první fázi před aplikací těchto látek, tzv. preozonizace. Ozon má výhodu v tom, že i při malých dávkách inaktivuje parazitické prvoky a oxiduje organické látky, aniž by vytvářel karcinogenní trihalomethany.
V papírenském průmyslu nachází ozon uplatnění při bělení celulózy během výroby papíru, díky svým silným oxidačním vlastnostem.
Zdroj: Wikipedia